O včelách 3

Včelí dílo

     „V dávných dobách žily včely v dutinách stromů, kde stavěly více svislých plástů. Dnes je jen málo včelstev volně žijících v přírodě. Včely chované v úlech i včely volně žijící stavějí plásty z voskových šupinek, které vylučují dělnice, staré 12-18 dnů. Včelí dílo se skládá z buněk dělničích, trubčích a z matečníků.“

a)      Dělničina – bývá jí nejvíce. Klade do ní matka oplozená vajíčka, ze kterých se líhnou dělnice, a také tam včely ukládají zásoby – tj.med + pyl. Dělničí buňky jsou šestihranné, bývají vystavěny na obou stranách mezistěny o průměru 5,6mm. Mladému dílu, které vystavěly dělnice se říká panenské dílo. Je bílé a ž slabě nažloutlé. Mezistěna – je tenká vosková stěna, která se vkládá do rámku a jsou na ní vytištěny základy budoucích buněk. Plásty,ve kterých se již líhl plod bývají tmavší. Každým rokem bychom měli včelstvu vyměnit jednu třetinu plástů, aby během tří roků bylo vyměněno celé dílo. Ve starých plástech s malým průměrem buňky by se líhly dělnice menší.

b)      Trubčina – tyto buňky slouží k výchově trubčího plodu. Med do nich zpravidla ukládán není. Mají větší průměr – 6,9mm.

c)      Matečníky – jsou 2-3 cm dlouhé svislé buňky a slouží pouze k výchově matek. Bývají umístěny na okraji plástu (rojové matečníky), nebo na ploše plástu (náhradní matečníky).

d)      Zásoby – pylové – zdroj bílkovin pro mladušky a plod. Medové – zdroj energie pro všechny včely.

Včelí plod – je tvořen vajíčky, larvami v otevřených buňkách plodového plástu, kuklami – již pod voskovým víčkem. Včelí larva se také nazývá červíčkem. Plodování včelstva začíná brzy po zimním slunovratu a vrcholí letním slunovratem